Albrecht Dürer

20. dubna 2007 v 17:01 |  Peintres / Malíři
(21.5. 1471- 6.4. 1528)
Albrecht Dürer byl malíř, grafik a teoretik umění evropského formátu, který na dlouhou dobu ovlivnil své nás­tup­ce. Inspiraci v něm našli osobnosti jako Raphael, Tizian nebo Parmigianino.

Život a dílo

Mládí
Otec Albrechta Dürera, Albrecht Dürer starší (pů­vod­ním jménem Ajtósi), přišel do Norimberku z Aj­tósu poblíž Gyuly v Maďarsku roku 1455, kde si osvojil příjmení Dürer a našel zaměstnání v dílně klenotníka Hyeronima Holpera. Roku 1467 se oženil s Barbarou Holper, dobře situovanou dce­rou svého mistra. Během 25 let se jim narodilo 18 dětí. Třetím z nich byl Albrecht.
Albrecht pracoval spolu se svými souro­zen­ci v díl­­ně svého otce. Albrecht se však zajímal o ma­lo­vání. Jeho otec brzy rozeznal jeho nevšední ta­lent a 30. listopadu 1486 se rozhodl patnáctile­té­ho Albrechta uvolnit ze své dílny a dovolit mu do­­chá­­zet do nedaleké malířské dílny Michaela Wol­gemuta, jednoho z nejlepších malířů Norimberku - svých časů velké a prosperující dílny vy­rá­bě­jící hlavně knižní dřevořezby. Je možné, že Dürer pra­coval na některé z 1900 ilustrací pro No­rimber­skou kroniku svého kmotra Antona Kober­gera. Zde studoval a pracoval do roku 1490.
Prvnícesty
Po dokončení svých studií se Dürer podle ně­­­mec­kého zvyku "wanderjahre" vydává na čtyřletou studijní ces­­tu po Německu, Švýcarsku a nejspíše i Nizo­­­zemí. Studoval umělecké styly německých ma­lí­řů a na ces­tě se živil prodejem svých obrazů. Touto dobou také maluje svůj první autoportrét (1493, nyní Louvre), aby jej pos­lal své snoubence, Agnes Reyové, zpět do Norinberka. S tou se také 14. července 1494 ože­ní. Jednalo se o dohodnutý sňatek, domluvený během jeho nepřítomnosti. Novomanželé bydleli v domě Dürerů spo­lečně s Al­brech­tovými sedmnácti sourozenci, odstěhovali se až po patnácti letech bezdětného manželství. Do­­­­ma se však Dürer moc neohřál, brzy na to opět odjíždí, tentokrát do Itálie. Během cesty přes Alpy maluje ak­va­relové krajiny - některé z nich se zachovaly, jiné lze vyčíst z přesných krajin jeho pozdější práce (např. v ry­tině Nemesis). Jed­ná se o první čisté studie krajin v Západním umění.
V Itálii a Benátkách se ponořil do studia vyspělejšího uměleckého světa. Silný Wolgemutův vliv naučil mladého umělce technice suché jehly a dřevorytu v Německém stylu podle Marina Schongauera. I přesto, že nějaké Italské mistry znal již z Německa, pobyt v Itálii na něj měl obrovský vliv. Za největšího umělce Benátek považoval Giovanniho Bellini, jeho další rytiny vykazují vliv Antonia Pollaiuola v proporcích těla, Mantegna, Lorenza di Credi a dalších.
První úspěchy
Po návratu do Norinberka si Dürer v roce 1495 otevírá vlastní dílnu (fakt, že byl již ženatý, mu to znač­ně ulehčil). V té době je Dürer velmi uznávaným malířem a má mnoho vlivných přátel ve vyšších kruzích. V ro­ce 1496 se dokonce seznamuje s místodržícím Frederikem Saským Moudrým, který o Dürerovy malby a rytiny pro­jevuje nevšední zájem a žádá Dürera, aby vyzdobil zámek a kapli v jeho sídle v Innsbrucku. Oba muži se stali blízkými přáteli a pro Dürera to znamená strmý vzestup kariéry.
Jeho rytiny mají obrovský vliv na umění německé renesance. Rytiny aktů vedly k širšímu studiu anato­mic­kých proporcí, hledání vnitřního světa postav se všemi napětími a vášněmi a ke zkoumání tajemství hlubin du­še. Vývoj jeho děl je v té době srovnatelný s uměním Leonarda a Tiziana. Nejlepší práce z pětiletého období po založení dílny byly jeho tisky z dřevorytů, převážně náboženské, ale zobrazující i světský život (např. Muži při koupeli r.1496).
Je nepravděpodobné, že by si Dürer vyráběl dřevoryty sám - ovšem jeho zkušenosti mu usnadnily spo­lu­práci s rytci, kterým předkresloval obrazy rovnou na desku, nebo na ni nalepil papír. Proto se mnoho návrhů děl nedochovalo - skici byly zničeny během rytí dřeva…
Jeho slavné série šestnácti návrhů pro Apokalypsu datují do roku 1498. Téhož roku také vznikají první scény pro Velké umučení Páně, trochu později série jedenácti ze Svaté Rodiny a svatých. Kolem let 1503-1505 vzniká také prvních 17 ilustrací k životu Panny Marie, které dokončí několik let později.
Během stejné doby se Dürer zdokonaloval v náročné technice rytí, ke které se pravděpodobně dostal při výuce s otcem. První práce byly poměrně skrovné, ale již kolem 1496 byl schopen reprodukovat mistrovské dílo - Marnotratný syn, které Vasari bude několik dekád na to oslavovat jako ryze Německé. Vznikají obrazy a díla jako Nemesis (1502), Mořská obluda (1498) s propracovanými krajinami a krásnými zvířaty, početné Madony, studie těla a anatomie a komorní komické scénky. Tato propracovaná díla učiní Dürera brzy slavným po celé Evropě.

Smrt otce a druhá cesta do Itálie

V roce 1502 umírá Dürerův otec a Albrecht musí zaopatřovat celou rodinu. V letech 1505 až 1507 však opět pobývá v Itálii jako host Fuggerů, mocné rodiny bankéřů. Seznamuje se s uměním italské renesance, na dlou­hou dobu navštěvuje Benátky. Důvodem jeho návštěvy však ani tolik není seznámení se se slavnými ital­skými malíři, jako naučit se techniku perspektivy a proporcí. V jeho nových obrazech se opakují témata žen­ských i mužských aktů. Věnuje se převážně malbě na lněné plátno.
Dürer se také zajímá o kresby rostlin a zvířat, avšak narozdíl od ostatních malířů, hledajících harmonii přírody jako celku, se Dürer na přírodu zaměřuje přímo s encyklopedickým zaujetím. Jeho kresby a akvarely jsou plné nevšedních detailů, s delikátními barvami a životností.
V Benátkách se Dürer setkává i s Boschem. Při své návštěvě Milána se také poznává s Leonardem a studuje jeho Monu Lisu. Dürer byl nepochybně Leonardem inspirován, nekopíruje však jeho styl, ale hledá nové spojení jeho prvků a svého osobního charisma. Stane se velmi oblíbeným, žádaným a zaneprázdněným.
V této době vznikají díla jako Paumgarterský oltář, Panna a dítě se stehlíkem, Kristus se hádá s lékaři, na hodnotnou zakázku pro kostel Svatého Bartoloměje vzniká také obraz Klanění se Panně, který je později na příkaz Rudolfa II převezen do Prahy.
Z Itálie se Dürer vrací jako nový člověk - kulturnější, vzdělanější, pln odhodlání a inspirace, ale i bohat­ší. V roce 1509 také konečně kupuje vlastní dům, známý Dürerhaus v Ziegelgasse. V Norimberku se stává veli­kou autoritou a uznávanou osobností kulturního života a pro nikoho už není jen pouhým malířem.

Ve službách Habsburků

Po smrti matky v roce 1513 Dürer vstupuje do služeb Maxmiliána I. Habsburského. Nemusí platit daně a jeho plně umělecké tvorbě nehrozí žádné obtíže. Po smrti Maxmiliána na trůn nastupuje jeho vnuk Karel V., mladík, který náhle zdědil celou říši Rakouska a Španělska. Dürer je znovu přijat do královských služeb již dva týdny po Karlově korunovaci se všemi ekonomickými výhodami Maxmiliánovy smlouvy.
V té době Dürer vytváří nové obrazy Madon, které zobrazuje s plným technickým mistrovstvím a sebevědomím. Dodává svým postavám nevšední pocit lidskosti a jemnosti, stejně jako ve všech svých portrétech mužů. Dürer věnuje pozornost detailu, pohledu do duše člověka a jeho obrazy jsou plné jemné krásy. Tehdejší Evropa je však plna napjaté atmosféry epidemií moru, syfilisu a pohlavních chorob, honu na původce choroby a nemocných lhostejně ponechaných svému osudu. Evropě také hrozí násilné nájezdy Turků a Otomanů. V Německu té doby začínají náboženské nepokoje. Dürer však hledá harmonii umění, nenávidí násilí a je vždy ochoten naslouchat novým myšlenkám.
Vznikají díla jo Rytíř, Svatý Jeroným v pracovně, Melancholie nebo obraz Nosorožce, který vznikl bez pohledu na živé zvíře a přesto se ještě dlouho používal v učebnicích na německých školách.

Antverpy

V roce 1520 odchází pod ochranou krále do Antverp. Setkává se s mnoha významnými malíři Holand­ska a má na ně vliv svým mezinárodním stylem, učením humanismu, svým otevřeným duchem a srdcem evrop­ské renesance. Pokračuje v práci na rytinách a kresbách, je inspirován artefakty přivezenými Cortézem ze vzdá­lených zemí.

Poslední léta v Norimberku

Poslední roky v rodném městě se věnuje matematice, perspektivě a geometrii. Také nachází sympatie v učení Martina Luthera, ovšem umírá před rozdělením Německa - jistě by byl konvertoval.
Albrecht Dürer umírá 6. dubna 1528 v Norimberku a zanechává po sobě velké dědictví. Je pohřben na tamějším Johannově hřbitově. Dürerův život je směsí úspěšné kariéry a společenského uznání, ale v kontrastu se vší slávou trpí Dürer deprese­mi, melancholií a onemocněním slinivky. Jeho obrazy odrážejí jeho bolest a obsa­hu­jí nevšední psychologicky intro­spektivní prvek.
  • asi čtyři stovky obrazů Albrechta Dürera můžete najít v následující
    galerii
    na Wikipedii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Werri Werri | Web | 12. listopadu 2007 v 14:23 | Reagovat

Na Albrechtu Dürerovi jsem byla v Rakousku. Byl to fakt borec, má nádherná díla

2 GAO GAO | Web | 6. října 2016 v 2:09 | Reagovat

nebankovní pujčka 1000 000 :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama