Krysař z Hammeln

16. prosince 2006 v 14:38 |  Livres / Knihy
Pravda o Krysaři?
zajímavý článek pro všechny, kterým se německá pověst líbí tako jako mě...

***
Kam odvedl děti krysař? Na Moravu! Historikové "dopsali" sedm set let starý příběh, který dal vzniknout legendě o krysařovi z Hamelnu
Pověst vypráví o krysaři, který se kdysi pomstil obyvatelům německého města Hamelnu tím, že odvedl z města jejich děti. Kam? Nikdo to nikdy přesně nezjistil. Jenže dnes už můžeme se slušnou mírou pravděpodobnosti tvrdit, že děti skončily nejspíš na Moravě mezi Vyškovem a Blanskem. Svědčí pro to stále více důkazů včetně archeologických. Pověst o krysaři proslavili slavní spisovatelé bratři Grimmové a později neméně slavný autor kreslených filmů Walt Disney. A samozřejmě, krysař se už dávno stal symbolem severoněmeckého města, v němž se letos stejně jako každé jiné léto konají tradiční "krysařské slavnosti".
Ten příběh se objevuje ve starých kronikách a záznamech od středověku. Do města přijde krysař a slíbí, že z něj za pomoci kouzelné flétny vyvede odpudivé hlodavce. Když mu však za to radní nezaplatí tolik, kolik slíbili, odvede za trest z města jejich děti. Není jich málo: rovných 130. Děti už nikdo nikdy nespatří. Jenže pohádkové vyprávění má podle všeho reálný základ. Odkazuje nás do období středověku, kdy země střední a východní Evropy zažívaly "vpád" kolonizátorů z tehdy přelidněných území na západě, především z Německa a ze severní Francie. Kolonizace měla svůj řád: kdo chtěl osídlit nějaké území (šlechtic, nebo církevní hodnostář), najal si k tomu člověka, takzvaného lokátora. Ten měl za úkol získat dostatečný počet mladých kolonistů a dovést je na určené místo, kde vymýtí les, založí vesnici a začnou hospodařit. Krysař byl tedy lokátor, který přivedl děti - mladé kolonisty z Hamelnu, až na Moravu. Jmenoval se prý Body, podle něho zřejmě získala své jméno i jedna vesnice: Boden, dnešní Podomí na Drahanské vysočině na Vyškovsku. A hned vedle ležela další vesnice: Hamlíkov, podle některých záznamů také Hamakov, nebo Hamlínkov, původně německy Hämlingen. A to je jméno, které podle odborníků přímo odkazuje na německé město Hameln. "Krysař z Hameln (Rattenfänger von Hameln) roku 1284 přivedl podle některých vědců 130 dětí z města Hamelnu do Holštejnského panství a založil s nimi ves Hamlíkov a jiné vsi," píše se dnes v obecní kronice obce Podomí. A muž, který obec Hamlíkov objevil, je místní rodák Ervín Černý-Křetínský, který v roce 2001 tragicky zemřel. Bylo mu osmaosmdesát let.

Jak se hledá zaniklá vesnice v lese

Prodíráte se hustým podrostem, přejdete přes potok a pak do stráně. To už jste v lese, nikde není jediná stopa po cestě, ale mezi stromy se objevují nenápadné hromady - zbytky středověkých domů. Tady před sedmi sty osmnácti lety zřejmě skončila krysařova pouť. Tady kdysi stávala obec Hamlíkov. "Překvapovalo mne, co profesor Černý dokázal v krajině vidět. Někteří lidé měli pocit, že si to vymýšlel. Ale já jsem s ním pět let spolupracovala v terénu a dnes vím, že dodnes v krajině rozeznáte, kde bývalo pole, kde byla vesnice, kde byl les - pokud to ovšem nerozjezdil buldozer," říká učitelka ze školy v Podomí Dáša Zouharová. I ona měla na objevu vesnice podíl - organizovala dobrovolníky, kteří prováděli na místě ztracené obce archeologický výzkum. Ten prokázal, že pod hromadami se skrývalo někdejší osídlení. A Zouharová se snaží i o to, aby se na pozoruhodný nález, na jeho objevitele a také na krysaře nezapomnělo. Teď přemýšlí o tom, že by žáci místní školy měli navázat kontakt s žáky v německé škole z Hamelnu. A také se snaží, aby škola v Podomí nesla jméno Ervína Černého-Křetínského. Ten ostatně objevil v okolních lesích i další zapomenuté vesnice - jednu z nich dodnes systematicky zkoumají archeologové z Moravského zemského muzea a získali tam velké množství cenné středověké keramiky.

Jak se kolonisté z Hamelnu dostali na Vyškovsko.

Jak se stalo, že právě kolonisté ze vzdáleného Hamelnu, ležícího až v severozápadním koutě Německa, se dostali zrovna na Vyškovsko? Vysvětlení našel už před lety německý historik Wolfgang Wann, který pátrání po krysařově legendě zasvětil prakticky celý svůj život. Výsledky jeho práce však vyšly tiskem až po jeho smrti, před osmnácti lety. Wann dospěl k závěru, že kolonisty z Hamelnu zval na Moravu ve třináctém století olomoucký biskup Bruno (pravá ruka krále Přemysla Otakara II.), který pocházel ze Schaumburgu ležícího pouhých pár desítek kilometrů od Hamelnu. "Nepřekvapí, že jako biskup olomoucký hleděl na Moravu přilákat především své krajany," píše brněnský historik Dušan Uhlíř. Bruno rozjel kolonizaci opravdu ve velkém - počet obcí ve svém biskupství za dobu svého působení zdvojnásobil - z dvou set na čtyři sta! Podle odborných odhadů přišlo v té době na Moravu neuvěřitelných pětadvacet tisíc kolonistů. Wann navíc zjistil, že ve službách Bruna ze Schaumburgu bylo asi 300 lokátorů, z toho přibližně 150 německých. I jejich jména přinesla překvapení: často totiž odkazovala na svůj původ z města Hamelnu. Takže za kolonizace se objevila na Moravě jména jako Hamel, Hamal, Haemler, Hamelius... A historik Wann nalezl i ve jménu Hamlínkov (Hamlíkov) počeštělou podobu německého Hämlingen, což znamená "Hamelnští". K Wannovým závěrům se dnes přiklánějí i současní odborníci. Mezi ně patří i zástupce ředitele městského muzea v německém Hamelnu Viktor Meisner: "Na Moravě se vyskytuje řada jmen, která se vyskytovala jen v okolí Hamelnu, ale už nikde jinde v Německu," připomíná. Jenže i poté, co byla objevena souvislost mezi jmény v Německu a na Vyškovsku a odborníci našli souvislost mezi legendou a vesnicí jménem Hamlíkov, zůstávala poslední nevyřešená záhada: kde vlastně ve skutečnosti ležela obec Hamlíkov?

Jak se hledá zaniklá vesnice v archivech

O tom, že někde na Drahanské vrchovině existovala vesnice Hamlíkov, věděli archiváři už dávno. První zmínka o Hamlíkovu pochází z poloviny 14. století. Poslední zmínka je z roku 1596 v Moravských zemských deskách. Jenže kde ves ležela? Možná na Vyškovsku, možná však také na sousedním Blanensku. Ve Zprávách okresního vlastivědného muzea ve Vyškově píše v roce 1957 historik Hosák o zaniklých osadách na Vyškovsku, ale Hamlíkov nezmiňuje. Přesto se už tehdy odhadovalo, že Hamlíkov ležel poblíž Podomí, tedy na Vyškovsku. Teprve Ervín Černý si dal dohromady historické zápisy a srovnal je s mapou: ze starého zápisu, že nad Hamlíkovem honí svůj dobytek ruprechtovští poddaní určitým směrem, zjistil území o velikosti asi dvou čtverečních kilometrů, kde by vesnice mohla ležet. A protože němečtí kolonisté zakládali osady kolem vodních toků a v daném místě byly potoky dva, zúžil se počet možných lokalit na dvě. U jednoho z potoků později archeologický výzkum existenci zaniklé vsi skutečně potvrdil.

Proč zanikla "krysařova" obec.

Jenže obec Hamlíkov byla podle archeologických nálezů příliš malá, aby se do ní vešlo všech sto třicet kolonistů. Proto také Černý-Křetínský váhal, zda opravdu může jít o "krysařovu obec", jejíž jméno bylo odvozeno od jména německého Hamelnu. "Tuto domněnku jsme zpočátku považovali za nepřijatelnou, protože počet hamlíkovských usedlostí zdaleka neodpovídal počtu 130 dětí, jak vypráví pověst. Nicméně dnes, po uvážení, že děti mohly být rozmístěny i do dalších okolních vesnic holštejnského panství založených podle jmen německými kolonizátory, nejeví se nám tato domněnka tak nereálnou," píší ve své publikaci o zaniklých vesnicích Dáša Zouharová a profesor Černý-Křetínský. Středověká "krysařova" obec však středověk nepřežila. Zanikla hned dvakrát. Poprvé ji zřejmě zničilo řádění v dobách husitských válek. Poté byla obnovena, ale noví obyvatelé s původními "krysařovými" kolonisty měli asi společného pramálo. Podle zachovaných záznamů místních jmen to už totiž byli Češi. Ale ani toto osídlení netrvalo dlouho. Na konci šestnáctého století vesnice zase osiřela. "Znovuosídlení Hamlíkova netrvalo dlouho, snad třicet, nanejvýš čtyřicet let. Příčinou zániku byl pravděpodobně mor, který v těch dobách hubil obyvatele vesnic i měst. Nový majitel neosadil ves znovu pravděpodobně i kvůli její nevýhodné poloze, obtížnému spojení s ostatními vesnicemi...." píše Černý-Křetínský. Na místě dnes stojí vzrostlý les. Kdo chce vidět "krysařovu obec", může tam jít nanejvýš na houby.

Co říká pověst o krysaři

Pověst o krysaři je vepsaná do omítky hamelnského kostela. Ale verzí je víc. Všechny se shodují, že krysař odvedl 130 dětí 26. června 1284, a to východní městskou branou. Podle nejstarší kroniky má muž krásný oděv a stříbrnou píšťalu a děti ho obdivně následují: ven z města k místu jménem Kalvárie, kde se konávají popravy. Jejich matky je zkoušejí zoufale hledat, chodí od města k městu, ale marně. Po cestě plné strastí prý děti navždy zmizely. Pověst překvapovala mnohé badatele - především tím, že se v ní uvádělo přesné datum. Což ukazovalo, že se za vyprávěním může skrývat skutečná událost. Přesto dnes už víme, že se pověst rodila postupně. Nejstarší je vyprávění o spanilém dobře oblečeném muži se stříbrnou flétnou, který děti okouzlil. Teprve později, snad v šestnáctém století, byla přidána historka o krysaři a dobře oblečený muž se změnil v krysaře. Pověst literárně zpracovala řada autorů - kromě bratří Grimmů například i Viktor Dyk.

Středověká kolonizace

Ve třináctém století se tisíce lidí z přelidněného Německa, severní Francie a území dnešní Belgie vydaly na východ, "do pralesů". Jejich přestěhování podporovali čeští králové, šlechtici i kláštery - všichni totiž na osídlení nevyužité půdy vydělávali. Jak to fungovalo? Pověřenec krále či šlechtice si najal lokátora, který kolem sebe shromáždil mladé lidi z přelidněného kraje. Majitel krajiny určil, kde bude stát vesnice, a vymezil pro ně půdu. Za to, že vymýtí les a založí pole, nemuseli osadníci deset let platit daně. Místa pro jednotlivé usedlosti určoval lokátor. Mělo to výhodu: tu nejlepší půdu si přidělil sám. Kromě toho měl další práva: zřídit si hospodu, případně kovárnu či mlýn a lázeň. Jeden z nejvýznamnějších kolonizátorů byl olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku, rádce Přemysla Otakara II. Založil řadu měst a vesnic, podle některých historiků se po něm dodnes jmenuje jedno okresní město: Bruntál.

Ervín Černý-Křetínský

(1913-2001)
Byl uznávaným odborníkem v oboru medicíny. Přednášel doma i v zahraničí. Vedle vlastního oboru se věnoval historii: napsal přes 70 odborných publikací a šest knih. Zabýval se především historickou geografií. Na Drahanské vrchovině objevil neuvěřitelných dvaašedesát zaniklých středověkých vesnic. Archeologické nálezy a sbírky, které nashromáždil, převzala Česká akademie věd.

NEWTON Information Technology, s. r. o. Copyright (c) 2001
Zdrojem zpráv je MFDNES, MAFRA, a.s. Copyright (c) 2001
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JK JK | 23. března 2007 v 16:03 | Reagovat

Dobrovolníci, kamarádi, přátelé. Občanské sdružení Barvínek, které pokračuje v práci prof. E.Č.-Křetínksého a snaží se naplňovat jeho odkaz Vás všechny zve na svůj výroční sněm, který se bude konat v sobotu 24.3.2007 v zasedací místnosti OÚ v Podomí ve 14,00 hodin. Můžete také navštívit naše webové stránky www.barvinek.net.

2 tibias tibias | Web | 7. června 2016 v 21:57 | Reagovat

půjčka ihned české budějovice :-D

3 LarryDat LarryDat | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 20:58 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama