Jack Kerouac - Na cestě

16. listopadu 2006 v 17:28 |  Čtenářský deník

rozbor díla pro požadavky gymnazia PdC :-)

Román Na cestě je považován za Kerouacovo nejdůležitější dílo. Kerouac ho napsal již roku 1951. Bydlel tehdy s Lucienem Carrem v půdním bytě na 21. ulici a rozhodl se zachytit své bezprostřední zážitky ze silnic experi-mentální formou, kterou si sám později nazval "spontánní prózou". Opatřil si několik desítek metrů dlouhou roli papíru, nasadil ji do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat vyměňováním stránek ve stroji, a spontánně chrlil na papír vše, co ho napadlo. Román byl podle svědectví Carra hotov v rekordním čase tří týdnů a způsob jeho napsání v mnohém připomínal šílené jízdy Deana Moriartyho a Sala Paradise. Navíc Kerouac prý odmítl opravit jediné slůvko či doplnit jedinou čárku. Přepsal pouze poslední metr strojopisu, a to jen proto, že mu jej sežvýkal pes. Praktickým důsledkem tohoto experimentu se spontánností bylo, že Kerouac musel na vydání svého románu čekat šest let, během nichž se přel s nakladateli o svůj styl a interpunkci, kterou se nakonec uvolil do strojopisu doplnit.
Román Na cestě je základním literárním dokladem tzv. beatnického hnutí, generační výpovědí té skupiny mládeže v USA, která po svém reagovala na situaci v zemi koncem 40. a 50. let. Tím jsou poznamenány i cesty hrdiny románu po USA, tvořící dějovou kostru knihy. Do extáze vyvolané novými zážitky, novými setkáními se však mísí i nostalgie způsobená vědomím bezvýchodnosti takového života. Román vypovídá dnes obecně o touze člověka po lepším životě, svobodě a štěstí.
Hlavní postavou celého románu a současně vypravěčem je Sal Paradise (autorova zkomolenina angl."sad paradise" - smutný ráj), což není ve skutečnosti nikdo jiný než Jack Kerouac. Sal často doprovází na cestách po Spojených státech i do Mexika svého největšího přítele Deana Moriartyho, který představuje Kerouacova dobrého přítele Neala Cassadyho. Mezi nimi bylo v románě i ve skutečnosti opravdové přátelství, byli něco jako bratři. Sal je jemnější a mírnější než Dean a zůstává spíše v pozadí.
Sal Paradis je mladý spisovatel, který žije v New Yorku u své tety. Dean oproti tomu pochází ze západu, z Denveru. Jeho dětství moc šťastné nebylo - strávil ho v polepšovně a byl známý krádežemi aut. Po celý život marně hledá svého otce, starého Deana Moriartyho. Dean je rozporuplný a životní energií nabytý člověk, který se snaží ze všech sil poznávat všechny krásy života, je ochotný se okamžitě nadchnout pro cokoliv, ale nadšení opět rychle opadne nebo je nahrazeno jiným. Je to člověk roztěkaný, na půl intelektuál, na půl umělec, šílenec a energetická bomba v jednom. Muž mezi dvěma ženami, mezi cestou a ideou domova, mezi realitou a snem. Celý jeho život se odehrává ve zběsilém tempu. Je plný trablů, které si však nikdy nepřipouští. Idol, symbol, modla a vzor svých přátel. Později se však dostává do situací, kdy se mu problémy začnou hromadit a vyplývat na povrch. Lidé, kteří ho dříve obdivovali a uznávali jako vůdce, kritizují jeho lehkomyslnost, sobectví a nezodpovědnost, přestávají mu věřit. Jediným, kdo při něm stojí za každých okolností, je právě Sal, který k Deanovi však vzhlíží s neskrývaným obdivem.
Na každého padla zvláštní mlčenlivost; dokonce i Dean, který by se jindy snažil ze všeho vykecat, teď mlčel a jen stál všem ostatním na očích, odrbaný, zmlácený, zpitomělý, přímo pod světlem lustru, na zpoceném vyzáblém šíleném obličeji mu nabíhaly pulsující tepny a potichu mumlal. Jo! jo! jo!, jako by si na něco úžasnýho právě teď vzpomínal, a já věřím, že tomu tak bylo, a ostatní to pocítili zrovna tak a báli se. Byl BLÁZEN, což je ta pravá duše a základ BLAŽENOSTI. A jestli něco věděl? Ze všech sil se mi snažil vypovědět všecko, co ví, a oni mi to záviděli, záviděli mi, že mu stojím po boku, že ho bráním, že ho hltám plnými doušky, jako to oni sami kdysi zkoušeli.
Celý děj této knihy je v neustálém pohybu. Román nemá zápletku, je to neustálé popisování krajiny, přírody a míst, kde se Sal a Dean ocitají na své cestě. Kerouac zde popisuje několik svých osamělých cest stopem napříč Severní Amerikou, většinou z jednoho pobřeží na druhé. Jednoduchým, ale absolutně autentickým způsobem líčí své dojmy z lidí, které potkává, myšlenky, které ho napadají apod.
V románu se setkáváme s mnoha postavami z beatnické komunity, s tuláky i různými náhodnými postavami. Sal a Dean se setkávají i s W. Burroughsem (starouš Bull Lee) a dalšími literáty. Je zde především popsán život beatníků plný drog, umění, poezie a hlavně radosti ze života a jeho plného prožívání, hledání ztracené nevinnosti a nových životních hodnot. Je to život plný energie, neklidu, který je pudí z místa na místo a brání jim někde se usadit. Je to cesta mezi alkoholem, sexem, drogami, nočními podniky, hudbou, nocí a svítáním, mezi extází, opojením a zklamáním, mezi láskami a křikem, mezi popelnicemi, chudinskými čtvrtěmi, věčným nedostatkem peněz, kradenými auty a radostí ze života.
Na začátku knihy přichází Dean za Salem s prosbou, aby ho učil psát. Po nějaké době ale odjíždí zas do Denveru. Sal se po nějaké době rozhodne po vzoru Deana podniknout cestu stopem na západ a navštívit v Denveru všechny ty bezvadné lidi, o kterých mu Dean vyprávěl. Opět se setkává s Deanem a s jeho přítelkyní Marylou, kterou Dean slepě miluje. Sal se seznamuje s básníkem Carlem Marxem, s Rawlinsem, Chadem Kingem a jinými lidmi, se kterými Sal podniká mnoho akcí a mejdanů. Po nějaké době se však už zas chystá do San Franciska, kde bydlí jeho přítel ze studií Remi Broncoeur se svou přítelkyní Lee Ann. Remi už dlouho plánuje velkou cestu lodí kolem světa, ale pořád čeká na loď. Pomůže Salovi najít práci, a tak spolu dělají nějakou dobu strážníky. Postupně však začnou vystupovat na povrch spory mezi Lee Ann, Remim a Salem, které končí tím, že Sal odchází pryč. Na cestě do Los Angeles potká mladou mexičanku Terry, do které se zamiluje. Terry má dítě, malého Johnyho. Sal se dostává do prostředí mexických přistěhovalců, kteří vše odsouvají na "mañana" a nic z toho nakonec není. Chvíli pracuje na poli a sklízí bavlnu, a tak si vyzkouší, jaké je živit a starat se o svou vlastní rodinu. Po nějaké době však Terry opouští a vydává se zpět do New Yorku.
Po roce se Sal rozhodne ještě před začátkem semestru na vysoké škole podniknout další cestu. S Deanem, Marylou a Edem vyrazí autem do Kalifornie. Staví se cestou v New Orleans u starouše Bulla Lee, v Tucsonu u spisovatele Hinghama, a pak míří do San Franciska. Zde je rozhodnuto, že Marylou zůstane se Salem a Dean odejde za svou manželkou Camillou. Marylou však Salovi uteče a Sal zůstává ve Frisku sám a bez peněz. Zachrání ho až Dean, který se nad ním smiluje a nechá ho bydlet s ním u Camilly. Za pár dní však Camilla vyhodí Deana i Sala ze svého bytu, protože je už nemůže vystát. Sal naplánuje cestu do Itálie, pro kterou se Dean okamžitě nadchne, a oba přátelé vyrazí na cestu k východnímu pobřeží. Cestou se zastaví v Denveru, kde se Dean pokouší kontaktovat svou rodinu. Jeho bratr mu však poví, že celá rodina se od Deana (i od jeho otce) odvrátila, protože je blázen. Dean miluje jízdu autem, a tak ukradne pár aut. Nedomyslí však, že ho tu všichni znají, a tak oba utíkají před policií pryč z města. V jedné cestovní kanceláři se nechají najmout na převezení auta do Chicaga, což splní, ale majitel své auto téměř nepozná. Z Chicaga se přes Detroit dostávají až do New Yorku, kde Dean potkává Inez a zamiluje se do ní. Organizuje rozvod s Camillou a zjišťuje, že Camilla čeká už druhé Deanovo dítě. Deanovo dítě čeká také Inez, a tak Dean zruší cestu do Itálie, zklidní se a usadí se v New Yorku.
Sal se tedy zanedlouho vydává sám, bez svého nejlepšího přítele, zas na cestu. Nějakou dobu se zdrží u přátel v Denveru, kam za ním přijede Dean, který mezitím opustil Inez a dítě. Rozhodnou se podniknout cestu na jih, do Mexika. Přidá se k nim ještě přítel Stan, který se chce vymanit z vlivu své rodiny a především svého dědy. Po dlouhé cestě všichni dorazí do Mexika, které se jim jeví jako země zaslíbená, kterou na svých cestách stále marně hledali. Dorazí do Cuidad de Mexico, kde však Sal chytne úplavici a prožije pár dní v horečkách. Dean se zanedlouho chystá odjet.
Dean se už chystal vyrazit zpátky z Mexico City. "Co to tam ksakru děláš?" zasténal jsem.
"Chudáčku Sale, kluku nebohá, udělalo se ti blbě. Stan na tebe dohlídne. Teď poslouchej, jestli v tom svým stavu vůbec můžeš: zařídil jsem si tady rozvod s Camillou a dneska večer jedu zpátky za Inez do New Yorku, jestli teda auťák vydrží.
"To celý nanovo?" zaúpěl jsem.
"To celý nanovo, kamaráde. Musím se vrátit do života. Nejradši bych tu ovšem s tebou zůstal. Třeba ještě přijedu."
(…) Dvanáct hodin později jsem si v té své žalostné horečce konečně uvědomil, že je pryč. Tou dobou frčel zpátky přes banánové hory, tentokrát sám uprostřed noci.
Když se mi udělalo líp, došlo mi, co je vlastně Dean za krysu. Ale zrovna tak jsem chápal i celou tu neuvěřitelnou složitost jeho života, a že mě prostě musel nechat nemocnýho v posteli a jet se postavit tváří v tvář všem svým ženám a strastem.
"Dobrý, Deane, nic neříkám."
Sal zůstává v Mexiku, uzdraví se a zanedlouho poznává Lauru, do které se zamiluje, a začnou spolu žít. Plánují odjezd do New Yorku, když přijede Dean, který se usadil a žije teď s Camillou. Chce jim pomoci se stěhováním, ale opět odjíždí. Naposled se Sal potkává s Deanem v New Yorku, když jde na koncert s Laurou a Remi Broncoeurem. Remimu se splnil velký sen, podnikl svou cestu kolem světa, a teď se rozhodl usadit. Dokonce nepustí Deana ani do auta, aby se kousek svezl s nimi, protože je to špinavý vandrák a blázen. Dean opět vyráží sám na cestu bez cíle, napříč kontinentem, protože svobodný duch nemůže odolat syčení šedivého hada pod koly auta.
Samotný děj románu Na cestě není tím, co by ho činilo tak významným dílem. Význam díla netkví v líčených událostech. Textem se prolíná slovy přímo nevyjádřená kritika a odpor ke standardizovanému odhu-manizovanému životu v západní společnosti. Přirozeným myšlenkovým sledem následuje uvědomění si mizérie a marnosti lidské existence vůbec. Pocit absurdity a zhnusení je tak silný, že je člověk nucen vyrazit na cestu, která ho ovšem nikdy nedovede k cíli. Sama se totiž stává cílem. S melancholickými pocity a při vědomí první ze vznešených pravd buddhismu - totiž, že život v tomto iluzorním světě je jen utrpením - prochází osamělý poutník životem. Nemůže se zastavit, je puzen stále dál, i když si uvědomuje, že TO, co hledá, ONEN smysl života, nenalezne... Život na cestě - na cestě bez cíle..

"Jojoj! Sale, musíme pořád jet a nikdy se nezastavit, dokud tam nebudem."
"A kam chceš dojet, člověče?"
"Nevím, ale jet se musí."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | 2. července 2007 v 11:12 | Reagovat

Tuhle knížku jsem četla. Moc mě to nebavilo. Mám radši něco, kde se pořád něco děje. Navíc byla na mě moc dlouhá. Jinak hezkej blog.

2 roy roy | Web | 21. října 2007 v 18:08 | Reagovat

mam jí taky rozečtenou. ale když jsem si přečetl tento obsah takse vydám sám na cestu. ale mám strach..

3 mata mata | E-mail | 22. října 2007 v 0:26 | Reagovat

ze zacatku se to zda takovy uzvaneny o nicem

ale po chvili clovek pochopi ze o obsah vlaste nejde

kdyz to ctu dostavam chut cestovat a poznavat a delat blaznivy veci a vpominat jak to bylo skvely kdyz se takovy blaznivy veci delali :)

4 beatnik beatnik | 14. ledna 2008 v 22:51 | Reagovat

Miluju beat generation, ať žijou Kerouac a Bukowski!!!

5 Kitikara Kitikara | 16. ledna 2008 v 22:11 | Reagovat

Nadchlo mě to. Nádherná kniha a připomínala mi P. K. Dicka, jestli znáte.

6 xccx xccx | Web | 18. prosince 2008 v 18:36 | Reagovat

Hele maš to moc pěkný ale chtělo by to ještě hlavní postavy.

7 Klárinaa°° Klárinaa°° | 15. února 2009 v 18:55 | Reagovat

jakože to teď čtu ..

a mám v tom ...zmatek xDxD

8 Ráďa Ráďa | 8. března 2009 v 13:35 | Reagovat

No...právě jsem ji dočetla....Trochu rozporuplné pocity....na mě tam bylo až moc jmen a měst...všeho....

Jinak moc pěkný blog;-)

9 hf hf | 15. května 2011 v 23:24 | Reagovat

bukowski neni bítník!
na ceste sem nečet, bo to nemam zapotrebi

10 R. R. | E-mail | 9. července 2011 v 11:51 | Reagovat

Ahoj,četl(a) jsi tuhle knihu ? Pokud ano,ozvi se mi prosím na e-mail,měla bych na tebe dotaz. :)

11 WinstonHar WinstonHar | E-mail | Web | 1. března 2017 v 17:44 | Reagovat

thanks due to the fact that this significant edifying website, living up the skilled jobless check out this <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> offers    , buy <a href=http://adultsrus.us>sex toys</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama