Hieronymus Bosch

28. května 2006 v 14:31 |  Peintres / Malíři
aneb hereze nebo jediný skutečný pohled na křesťanství?
"Bosh byl křesťan a zdá se, že i on sám se před svými děsivými obrazy třásl strachem"


V obrazech Hieronyma Boshe se zračí šílenství, bolest, utrpení a zvrhlost. Ptáte se "Jeho vlastní?"? Já se ptám "Utrpení podle křesťantví?"

HIERONYMUS BOSCH

(1450-1516)
Atmosféru 15.století v Evropě lze charakterizovat jako formování novodobé Evropy, které se navíc díky zámořským objevům otevřely nové obzory. V Nizozemí došlo v 15.století k rozkvětu Brugg, r.1460 zde byla zřízena první evropská obchodní burza. R.1428 zdědil nizozemské území burgundský vévoda Filip Dobrý. Po něm byl vévodou burgundským Karel Smělý (1467-1477). R.1477se Marie Burgundská vdala za Maxmiliána Rakouského a nizozemské území připadlo Habsburkům.
Koncem 15.století v severní Evropě dohasínalo pozdně gotické středověké umění, zároveň se však ještě vůbec neprojevoval italský vliv renesance. Byl tu v prvé řadě malíř, který bezpochyby neznal nic z italské renesance, přesto však předvídal příchod nové epochy a vzdálil se i gotickému proudu. Tímto malířem byl Hieronymus Bosch, který ve svém díle zobrazoval hrůzostrašné mocnosti zla jako reakci na hlubokou a náboženskou krizi. Je to vůbec první umělec, který dal peklu konkrétní podobu.

ŽIVOT

Hieronymus Bosch se vlastně jmenoval Jeroen van Aeken. Narodil se kolem roku 1450 v Hertogenboschu v dnešním severním Brabantsku, v Nizozemí, a tam také roku 1516 zemřel. Pocházel z malířské rodiny, malířem byl jeho otec, strýc i děd. Z dokladů o jeho životě, kterých není mnoho, se zdá, že celý život strávil v Hertogenboschu, byl ženatý s místní dívkou a byl starším ve zdejším Bratrstvu Matky boží, jež bylo ve spojení s windesheimskou kongregací, která měla mimo jiné vliv i na velkého humanistu Erasma Rotterdamského.
Zpočátku se Bosch věnoval iluminacím, malířským výzdobám rukopisných kodexů a středověkých knih. V jeho díle je vidět sžíravost satirických vinět (drobných knižních ornamentálních kreseb uvádějících nebo ukončujících kapitolu) a miniatur 15.století prováděných obvykle akvarelem (technika používající transparentní vodové barvy, bílou nahrazoval vynechaný bílý papír) nebo kvašem (technika podobná akvarelu, ale již užívající bělobu). Bosch ve svém díle spojil astrologické odkazy, folklórní prvky a vliv magie a alchymie, náměty ze života světců i téma těch nejhorších hříchů. Se zaujetím poukazuje na neřesti tehdejší společnosti a na uvolněné mravy řeholnických řádů; líčí slabosti, jež člověka neustále ohrožují a jež z něho dělají snadnou kořist ďáblových nástrah. To všechno dává jeho tvorbě, často velmi virulentní a plné fantaskních prvků, neobyčejně vysokou mravní a myšlenkovou hodnotu.
Co se týče výkladu Boschova díla nejsou odborníci zcela jednotní, jejich výklady se liší. Většinou se však shodují na hlavní myšlence Boschovy tvorby: člověk má ze své podstaty sklon činit hříchy navzdory hrozbě věčného zatracení a utrpení pekelných muk. Boschovy obrazy ale nejsou jen zálibným líčením lidských chyb. Jak už v 16.století naznačil jeho první španělský vykladač Fray José de Siguenza, Bosche vedlo velmi upřímné křesťanské přesvědčení. Jeho snaha pranýřovat lehkomyslnosti a neřesti, jež degradují člověka, je totožná s úsilím, které je patrné v mnoha dílech Erasma Rotterdamského (1467-1536); tento proslulý humanista se v rámci katolické ortodoxie snažil celou první čtvrtinu 16.století najít lék na mravní a náboženskou krizi, která zmítala Evropou, a zabránit tak některým náboženských hnutím v rozchodu s Římem.
Bosch při této snaze využil i množství esoterických znalostí, jimiž humanismus (rozsáhlé literární a filosofické hnutí obracející se k člověku s důrazem na jeho práva a rovnost, které ovlivnilo renesanci) nikterak nepohrdal. Náměty čerpal i ze staré kabalistiky, udržované středověkou hebrejskou tradicí, a alchymie, v níž se tehdy viděl prostředek k odhalení všech tajemství přírody a jež měla být vědou přístupnou jen zasvěceným.

DÍLO

Bosch používal styl zvaný alla prima, což je metoda olejomalby, při níž je celý obraz dokončen najednou, bez podmalby, přímaleb, retuší a lazur (výhoda této metody spočívá ve svěžesti malířského podání). Jeho tvorba stojí mimo tradiční vlámskou malbu, tam, kde vlámští malíři vytvářejí atmosféru klidu, Boschův svět je plný hororu a představivosti. Jeho styl je velmi specifický a neobyčejně otevřený. Někteří kritici tvrdí, že jeho symbolismus nebyl dosud překonán. Boschova díla jsou odrazem politické a sociální krize a náboženského neklidu jeho doby. Většina jeho tvorby má náboženský podtext, často se zabývá tématem hříchu, smyslnosti a vášně. Jeho vliv lze velmi výrazně sledovat u Pietera Brueghela staršího (1525-1569), který zachycoval filozofické a moralistní kompozice s groteskními nebo fantaskními náměty.
Protože neexistuje bezpečná datace Boschova života a díla, mohli moderní badatelé rozlišit několik období jen na základě dedukcí. Do prvního období se řadí satirický deskový obraz Léčení bláznovství (Museo del Prado, Madrid), který znázorňuje smyšlené vyjímání kamene z mozku blázna (častý námět vlámské malby). Spis Sebastiana Branta Loď bláznů byl námětem stejnojmenného obrazu (Louvre, Paříž). Ze stejného období je i Ukřižování (Musées Royaux des Beaux-Arts, Brusel), Kejklíř (Saint-Germain-en-Laye) a proslulá Deska se sedmi hlavními hříchy (Museo del Prado, Madrid), která prostřednictvím malých, ale velmi realistických scén líčí humorně, ale zároveň kriticky lidské slabosti, tyto výjevy jsou soustředěny do kruhu, v jehož středu je "věčně bdělé boží oko", jak nás upozorňuje nápis. Další významnou prací je Svatba v Káni Galilejské (Museum Boymans-van Beuningen, Rotterdam).
Přechod mezi prvním a druhým obdobím tvoří triptych Fůra sena (Museo del Prado, Madrid). Scény na střední desce mají symbolický námět - jsou podívanou na lidstvo, které se ve své věčné nenasytnosti žene za hmotnými statky, symbolizovanými obrovskou fůrou sena, na niž se vrhají lidé všech vrstev a přitom se strkají, ba dokonce i zabíjejí, jen aby urvali co nejvíce z nákladu.
Plynulost kompozice a čistota koloritu, už zde pozoruhodné, se v další Boschově tvorbě zdokonalují úměrně s tím, jak se pouští do čím dál rozmanitějších námětů a maluje čím dál složitější výjevy, v nichž uplatňuje stále osobitější výrazové prostředky, bohatší barvy a působivější fantaskní představy. Triptych Pokušení sv. Antonína (Museu Nacional de Arte Antiga, Lisabon) vznikl klem roku 1500. Je mistrovským dílem, jedním z Boschových děl, která se zabývají tajemnými hrůzami. Líčí hříšné vidiny, jimiž se démonické stvůry snaží rušit světcovu modlitbu. Jde o velmi ponurý a tíživý obraz pekel.
Vrcholu své tvorby dosáhl Bosch v dalším díle překypujícím jedinečnou fantazií, ve velkém triptychu Zahrada pozemských rozkoší (Museo del Prado,Madrid), který patřil kdysi králi Filipu II. jako všechna díla, jež jsou dnes v Madridském Pradu. Zrovna tolik originality prokázal Bosch i na čtyřech deskách, které jsou dnes v benátském Dóžecím paláci.
Chronologie ostatních Boschových děl je naprosto nejistá. Týká se to zejména Golgoty (Kunsthistorisches Museum, Vídeň), Sv. Jana na Patmu (Dahlem, Berlín), desky s jímavým Kristem nesoucím kříž (Museum vor Schone Kunsten, Ghent) a stylově příbuzného Urážení Krista (National Gallery, Londýn). Zdá se však, že tato díla spadají do doby, kdy Bosch maloval překrásný realistický triptych Klanění tří králů (Museo del Prado, Madrid), v němž se držel tradičního pojetí epizody, byť v rámci svého osobitého tvůrčího přístupu.
Dodnes žasneme nad neobyčejnou fantazií umělce. Někteří tvrdí, že Bosch byl velmi krutý člověk, když se zabýval tak morbidními tématy a soustředil se na bolest a utrpení. Ve skutečnosti nic z toho není potvrzeno. Ačkoli se zdá, že jeho obrazy, plné podivných stvůr a monster, patří do temného středověku, nejsou příliš odlišná od některých děl surrealistů (A.Breton v prvním manifestu surrealismu (1924) definoval tento směr jako absolutní skutečnost, nadskutečnost, v níž splynou zdánlivě tak protikladné stavy, jako je sen a skutečnost - vliv Freudovy psychoanalýzy). Bosch žil v době, kdy středověk ustupoval novověku, jeho tvorba v sobě odráží obavy i naděje z očekávané změny světa. Z tohoto pohledu je Bosch a jeho fantazie až překvapivě aktuální.
Léčení blázna
Nesení kříže
Svatý Jan na Patmosu
Sedm smrtelných hříchů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sára Sára | E-mail | 25. června 2006 v 20:44 | Reagovat

Ahoj,máte to tu pěkný akorát malou návštěvnost,to musíte změnit;)...pls dejte sem něco pořádního o leonardovi...diks:)

2 autor autor | E-mail | 26. června 2006 v 10:19 | Reagovat

Urcite bude, Leonardo je můj nej nej oblíbenější :-) S náštěvností nic neudělám.... :-( Ale sem ráda, že se líbí

3 Pasik4A Pasik4A | Web | 9. ledna 2007 v 19:31 | Reagovat

Tak Bosh je klasika, velikán malířství. Technicky na svou dobu nevídaný obrazy. Kdybych hledal ve světě přirovnání, pak by to byl Baudleair (pise se tak?). I kdyz je to basnik, mam z jeho dily hodne podobny pocity, jako z del Boshovych

4 ja ja | 18. února 2007 v 10:57 | Reagovat

Charles Baudelaire

5 vesly vesly | 24. února 2007 v 10:40 | Reagovat

Velmi hezké,jen mi tu pár B. obrazů chybí.

6 Frantisek Vlcek, Frankfurt a/M Frantisek Vlcek, Frankfurt a/M | E-mail | 26. března 2007 v 23:08 | Reagovat

Jistě, víc by bylo líp, ale i tak se oko potěšilo, duše pookřála radostí, že jsem na internetu našel mého, hned po Salvatoru Dali nejobdivovanějšího malíře. Před jeho obrazy v Pradu jsem strávil skoro půl dne, furt bylo co objevovat, obdivovat tu nezměrnou fantazii, dokonalost sjednocení záměru a techniky, a znova tu fantazii na kvadrát - kdyby nezavírali, snad jsem tam byl do půlnoci.

A tak můj příští Jakobs-weg bude sice končit v Santiago della Compostella, ale pokračování cesty bude... v Pradu, před fantastickými obrazy Hieronyma Bosche.  

Díky.

Frantisek

7 Pavla Hamerská Pavla Hamerská | E-mail | Web | 10. května 2007 v 13:52 | Reagovat

Návštěva obrazáren patří vždy ke svátečním zážitkům v mém životě. Je hodně umělců z různých epoch, kteří mne oslovují a Hieronumus Bosch mezi ně určitě patří. jsem ráda, že jsem objevila tuto stránku. Uvítala bych, třeba přehled, kde je možno u nás vidět jeho obrazy.

Hodně pěkných zážitků všem milovníkům umění

Pavla

8 to je jedno to je jedno | 14. května 2007 v 18:05 | Reagovat

moc hezky napsany stranky

9 Foman Foman | 3. února 2008 v 15:17 | Reagovat

moc,moc hezké

10 Smutný Emo Boy Smutný Emo Boy | E-mail | 3. března 2008 v 18:46 | Reagovat

Hieronymus Bosch má podle mě nejúžasnější obrazy.  Běhá mi mráz po zádech, když se na ně dívám, ale nemůžu od nich odtrhnout zrak... dokonalost.. .génius...

11 Věra Dresnerová Věra Dresnerová | E-mail | 19. března 2008 v 16:07 | Reagovat

Právě jsem dočetla knihu Vriese Skřeti z podsvětí a tak jsem se začala pídit po hlavním hrdinovi. Vaše stránky mi poskytly odpověď. Děkuji. Věra

12 mita mita | 26. března 2008 v 14:23 | Reagovat

Je dobře,že jsou i takovéto stránky,není zde sice vše,ale velmi solidní základ a přehled  se zde dostane . Miluji obrazy starých Mistrů,některých obzvláště,ale geniové byli všichni.

13 Mufyno Mufyno | 29. dubna 2008 v 13:41 | Reagovat

Tato stránka (týkající se malíře H. Bosche) je zatím nejzajímavější a nejobsáhlejší. Děkuji za informace

14 Kantor Kantor | 14. října 2009 v 15:38 | Reagovat

Bosh ve svých obrazech žije, jsou to řezevé autentické zprávy.

15 janino janino | 26. února 2012 v 17:03 | Reagovat

Obrazy nutí k přemýšlení dnešní lidé by si je měli prohlížet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama